Délka: 12,0 km
Rozloha: 7,0 ha
Organizace pověřená hospodařením: ČRS, z.s. MO Tábor
Popis revíru
GPS Z: 49°23’3.633″N, 14°40’53.703″E, K: 49°24’43.138″N, 14°45’40.663″E
Přítok Lužnice. Od ústí do Lužnice v Sezimově Ústí až k oběma můstkům ve Stříbrných Hutích včetně Turoveckého potoka (GPS Z: 49°23’47.425″N, 14°44’4.186″E, K: 49°22’43.007″N, 14°46’15.491″E) až k hrázi Turoveckého rybníka.
Tento poměrně vodnatý potok dostal své jméno pod soutokem potoků Chotovinského a Chýnovského. V jeho povodí se nachází též několik rybníků, nikoliv bezvýznamných, neboť po jejich podzimních výlovech se dostává do tohoto revíru určitá část rybniční rybí populace, a to především drobné rybky. Rybář se tu tak může vzhledem k druhové obsádce dočkat nejednoho překvapení. Od počátku revíru ve Stříbrnných Hutích vytváří potok v loukách směrem k Zárybničné Lhotě mnoho meandrů s tůňkami. Pod obcí kopíruje rozsáhlé pastviny a po splynutí s levostranným přítokem (potok Turovecký – je součástí tohoto revíru) vstupuje do mnohdy nepřístupné vegetace, aby se posléze prodral skalním masívem u viaduktu silnice Tábor-Turovec a na chvíli se zklidnil v tůni „Na zájezku“. Dále podplouvá dálnici D3 a ostře se stáčí doleva ke známé zřícenině Kozího hrádku. Odtud se klikatí lesem s mnoha tůněmi směrem k Sezimovu Ústí, podteče železniční koridor a následně silnici E55, aby u známé vily Dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí I. vložil své vody do řeky Lužnice.
Na jaké druhy ryb zde může rybář narazit ? Zdaleka nejrozšířenějším druhem je na celém povodí jelec tloušť. Setkat se lze i s jeho příbuzným jelcem jesenem a dalšími druhy tzv. „bílé ryby“, včetně vděčného dravce okouna, pocházejícího většinou z rybničního prostředí. Pravidelně se začíná vysazovat pstruh duhový, a při troše štěstí a umu se lovící dočká občas i záběru od pstruha obecného. Standardně je v zarybňovacím plánu kapr obecný, kterého hledáme spíše v hlubších a větších tůních, lín obecný a také štika obecná. Někteří místní znalci, nedbajíce vrtochů zimního počasí, dokáží z některých partií, převážně pak kamenných záhozů a hrázek, vydolovat vzácně i mníka jednovousého. V minulosti byl potok též dobrým lovištěm úhoře říčního, zvláště pak po přívalových deštích – dnes už jsou jeho úlovky na této vodě velmi sporadické.
Kozský potok prodělal v minulých letech i několik větších, či menších otrav s úbytkem rybí populace. Ale vždy se dokázal poměrně brzy z takových havárií vzpamatovat. Je to revír pro náročnější rybáře, kteří nepožadují pohodlnost při lovu, oceňují klidnou přírodu v okolí, neprahnou jen po trofejních kusech, a dokáží se radovat z každé ryby, která skončí na háčku, mušce, třpytce…
Druhy nasazovaných ryb dle zarybňovacího plánu
| Druh | K 3 | L 2 | PD | Br | Š 1 |
| Poč. | 500 | 100 | 400 | 500 | 300 |
| Hm. | 500 | 10 | 50 |
