aktualita

Historie

Historie místní organizace


Počátek organizovaného rybářského sportu v Táboře započal dnem 14. října 1888, kdy se sešlo 21 zdejších rybářů. Těchto nemnoho průkopníků zdejšího rybaření se rozhodlo ustavit Rybářský klub a přijmout stanovy. Na ustavující schůzi byl zvolen první výbor klubu ve složení: Bohumil Veselý, mlynář, Karel Suchomel, pekař, Ignác Schächtl, fotograf, František Soukup, městský úředník, Gustav Pekárek, obchodník, Jan Novák, profesor a Augustin Gause, hodinář. Přijaté stanovy byly předloženy okresnímu hejtmanství, které je 25. prosince téhož roku schválilo. První valná hromada, již oficiálně schváleného Rybářského klubu se konala 13. ledna 1889. V tu dobu měl klub k dispozici první revír na řece Lužnici od Soukeníku k Vlčímu dolu. Ještě téhož roku byly uspořádány první rybářské závody, jichž se zúčastnilo 24 rybářů, mezi nimi i jedna žena, Eliška Kamberská. Nedlouho po svém vzniku, měl klub již první starosti, a to nejen s čistotou vod, ale i s pytláky. Například roku 1898 je plavec Smrž z Ústrašic potrestán vězením v délce 48 hodin s jedním půstem a pokutou ve výši 7 zlatých a 20 krejcarů za odcizení kapra o váze 12, 5 kg. To svědčí, že řeka byla v těchto dobách domovem kapitálních ryb a dokládá přísná opatření k potírání pytláctví. V roce 1889 získal klub v dražbě právo rybolovu na Jordáně, a ještě v tomto roce vysadil 400 kg násady Candáta obecného. Tento rok, byl také počátkem hospodaření na chovných rybnících. Od roku 1900 byl aplikován na revírech klubu „Chytací řád“, předchůdce dnešního rybářského řádu. Rok 1912 znamenal pro táborské rybáře možnost lovu dravých ryb a začínají první pokusy o evidenci úlovků. Léta 1920 až 1925 se rozšiřují klubové revíry, a to od Soukeníku po Příběnice. Rok 1930 přináší rozšíření chovných vod o rybníky v Radimovicích. Konkrétně o rybníky Praporka, Podedvorný a Hájek. Na nich organizace hospodaří do současnosti. Ke konci okupace již výměra chovných vod činila 21 ha. V roce 1950 zásluhou významného člena naší organizace pana Václava Janovského dochází k prvnímu pokusnému výtěru štiky a adaptují se prostory bývalých městských lázní na štičí líheň. Ta byla později odprodána Ing. Oldřichu Pechovi. Významným se stává rok 1956. Tímto rokem započalo pravidelné školení mladých zájemců o rybolov, které bez ustání přetrvává do současnosti. Rok 1969 znamenal zahájení pravidelného školení nově přijímaných členů. To je pravidlem i dnes. Sedmdesátá léta byla poznamenána rozsáhlým úhynem ryb na Lužnici. V červnu a červenci 1976 vlivem nedostatečné kapacity čistírny odpadních vod pod Klokoty uhynulo 400 q ryb všech druhů. Úhyn zasáhl úsek od jmenované čistírny, až po Stádlec. Významným je rok 1985, kdy se naše organizace dočkala vlastní budovy „Poskalského mlýna“. Dne 23. dubna 1987 se do Tábora dostavila delegace sportovních rybářů z německé Kostnice. Došlo k podpisu partnerské spolupráce, která přetrvává do současnosti, formou pravidelných přátelských návštěv. Kulturní činnost spočívá i v pořádání rybářských plesů, které získaly značnou oblibu spolu s rybářskými závody. Hlavním a nejdůležitějším úkolem je však chov ryb. K němu organizace využívá již 88 let radimovickou rybniční soustavu, kterou na své náklady i rozšiřovala, konkrétně o rybník Nová Komora. Ten byl vybudován v roce 1958. Dalším vybudovaným rybníkem byl v roce 1961 Horní Soví na Blanickém předměstí. V současnosti MO ČRS Tábor hospodaří 13 rybnících o celkové výměře 15, 14 ha. Jsou to rybníky: Návesník, Nová Komora, Podedvorný, Velký Radimovický, Čtverák, Mlynářka, Praporka, Krajánek, Hájkový, Lískový, Soví, Kosova Komora a Záhostický. Sportovních revírů organizace obhospodařuje celkem 192 ha mimopstruhových a 7 ha pstruhových. Všechny tyto revíry je naše organizace povinna každoročně zarybnit. To vše je spojeno s mnoha dalšími činnostmi, které ani nelze vyjmenovávat a za kterými se skrývá mnoho a mnoho usilovné práce.

 

Galerie rady starších